Tesla 4202A Akvarel

TESLA Pardubice n. p., 1956/57

Černobílý televizní přijímač - superhet pro příjem 2. a 3. kanálu čs. TV normy, osazený elektronkami 4x 6CC42, 6x 6F36, 6L43, 6F31, 2x 6B32, 6CC41, 2x UBL21, 21L40 (PL81), 2x 20Y40 (PY83), 1Y32T, 350QP44, 4x UY1NS, s polouniversálním napájením ze střídavé sítě. Symetrický i asymetrický anténní vstup, dvanáctipolohový karuselový volič, osazeny pouze dvě polohy. Mezinosný příjem zvuku dle normy OIRT, regulace kontrastu změnou zesílení vf a prvního mf stupně, spojená s AVC. Fysiologická regulace hlasitosti, tónové korekce, koncový stupeň se zpětnou vazbou, kulatý dynamický reproduktor. Snímkový rozklad buzený blokovacím oscilátorem s přímou synchronizací, řádkový rozklad buzený blokovacím oscilátorem s porovnávačem fáze a setrvačníkovým obvodem. Vzduchový VN transformátor, vysokoimpedanční vychylovací cívky. Samostatná dioda pro tlumení parazitních kmitů. Obrazovka o úhlopříčce 35 cm, s vychylovacím úhlem 70° a magnetickým ostřením a iontovou pastí. Napájecí zdroj se dvěma žhavicími autotransformátory a čtyřmi usměrňovacími elektronkami zapojenými paralelně. Zdroj záporného předpětí s germaniovou diodou. Přepínač zvuk-televize umožňující provoz s vypnutým žhavením obrazové a rozkladové části, kdy je do anodového obvodu zapojen omezovací odpor. Žárovka indikující zapnutí. Dřevěná skříň s mosaznými a eloxovanými ozdobnými doplňky, sendvičové ochranné sklo před obrazovkou, dřevěná vyklápěcí dvířka s kovovým logem TESLA, bakelitové knoflíky s eloxovanými ozdobami, papírová zadní a spodní stěna. Skříň existuje se třemi provedeními výřezu pro reproduktor - kulatý, obdélníkový a obdélníkový s vyfrézovaným prohloubením.

Levý malý knoflík ovládá hlasitost, prostřední výšky, velký hloubky. Pravý malý - přepínač kanálů, prostřední - doladění oscilátoru, velký - jas. Pod dvířky řádková a snímková synchronizace, přepínač provozu a regulace kontrastu.

Akvarel je první televizor od Tesly, který je takříkajíc klasické konstrukce. Byl z něj odvozen televizor Athos s větší obrazovkou. Omezená součástková základna se projevila na použitých typech elektronek, kdy například čtyři paralelně zapojené UY1NS byly dosti problematické řešení a zpravidla se co nejdříve nahrazovaly selenovým usměrňovačem. Předpokládám, že důvodem byla rozdílná doba nažhavení jednotlivých usměrňovaček, přičemž ta, která začala pracovat jako první, byla snadno zničena nabíjecím proudem filtračního obvodu, který obsahuje dost velkou kapacitu. Při zničení jedné byly ostatní usměrňovačky přetíženy a rychle odešly taky. V Athosu už je selenový usměrňovač z výroby.

Problematický byl také řádkový rozklad, kde odcházely cívky impregnované fenolovou pryskyřicí. Pokud pryskyřice nebyla správně namíchána, uvolňovaly se z ní agresivní látky, které porušily izolaci vodiče a cívka se prorazila. Televizory taky trpěly nekvalitou použitých drobných součástek, kdy zejména asfaltové elektrolyty měly velmi krátkou životnost. Použitá obrazovka je atypická, ale lze ji po výměně patice nahradit obrazovkou 351QP44, používanou v dalších televizorech vyráběných později, případně polskou náhradou 35MK21 nebo 22, vyráběnou ještě mnoho let po tom, co výroba těchto televizorů skončila. Původní a ještě funkční obrazovka je raritou. Výhodou těchto televizorů je naopak celkem snadná opravitelnost, daná nezáludným řešením jednotlivých obvodů.

Televizor jsem na začátku roku 2016 zakoupil na inzerát, který mi nezávisle na sobě poslali dva kamarádi. Díky tomu, že inzerát byl napsaný dost nešikovně, si jej nikdo nevšiml a televize tím pádem byla k mání za dobrou cenu. Nevýhodou bylo, že jsem pro ni musel jet až kousek za Český Krumlov, ale aspoň byl důvod pořádně vyzkoušet naše nové rodinné přibližovadlo. Skříň byla pěkná, jen byl oprýskaný tmavý panel pod knoflíky a na skříni jsou místy oděrky, jako by ji někdo položil vzhůru nohama na štěrk. Po zaretušování, rozleštění laku a přelakování panelu je však velmi pěkná včetně dvířek a všech kovových ozdob. Šasi je v trochu horším stavu. Je zašlé a místy jsou na něm stopy rzi. Na první pohled evidentně chyběla 6B32 v porovnávači fáze. Po rozebrání jsem zjistil, že zásahy jsou poněkud rozsáhlejší. Kanálový volič byl z Oravana, ale byla v něm osazena jen cívka pro 2. kanál. Důvod této úpravy je mi nejasný, navíc jeden kryt cívek na voliči překážel držáku obrazovky, takže ten musel být vytočen v nesprávné poloze, aby šlo šasi usadit do skříně. Dále byla 6F31 nahrazena elektronkou ECH81, použitá je jen heptodová část. Smysl této úpravy také nechápu. Synchronizace byla kompletně předělaná, 6F36 zůstala nezapojená, oddělovač synchronizační směsi byl vyroben z jedné 6CC42, řádková synchronizace byla předělána na přímou, tráfko porovnávače fáze chybělo, tráfku řádkového generátoru i obrazové mezifrekvenci chyběl kryt a také chybělo jádro stabilizační cívky řádkového generátoru. Místo usměrňovaček byl samozřejmě selen, obrazovka byla přižhavena ze zvonkového trafa přišroubovaného zevnitř ke skříni. UBL21 ve zvuku měla spálené žhavení, a to celkem brutálním způsobem, vlákno chybělo a přívodní drátky se utavily do kuliček. Pustil jsem se do opravy s tím, že televizor zkusím rozchodit v tom stavu, v jakém je. Během opravy jsem však zjistil, že je přerušené žhavicí trafo signálové části, a to mezi vývody pro UBL21, což byl také důvod jejího zničení. Tím oprava zůstala v mrtvém bodě a musel jsem sehnat jiné trafo. Alespoň byl ale jasný důvod odstavení televizoru, což dávalo naději, že obrazovka bude ještě použitelná.

Nakonec mi všechny důležité díly, tj. volič, síťové trafo, tráfko porovnávače fáze a kompletní sestavu řádkového generátoru nezištně poskytl Viktor Vích. Nejdříve jsem vyměnil volič a zprovoznil signálovou část, zvuk fungoval zcela perfektně. Volič je z Athosa II, takže má osazeny i kanály III. pásma. Následovalo uvedení synchronizace do původního stavu a oživení rozkladových obvodů. Oba rozklady bezvadně naběhly, vysoké napětí se objevilo, ale na obrazovce nebylo nic vidět, ať jsem s iontovou pastí kroutil jak chtěl. Přižhavení jsem předtím odstranil. Připojený mikroampérmetr ukázal, že obrazovkou neteče žádný proud, přestože napájecí napětí měla správná. Zkusil jsem regeneraci nabitým kondenzátorem, vybil se, ale nepomohlo to. Musel jsem tedy vyndat obrazovku ze sbírkového Mánesa a po osazení do Akvarelu se rozsvítila. Následovalo lehké seřízení rozkladů a televizor byl plně funkční. Citlivost v I. pásmu je dobrá, v III. je dost bídná. Protože předchozí opravář při výměně voliče zasáhl i do nastavení mezifrekvence, není sladění úplně ideální a do obrazu proniká rušení od zvuku. Raději na to ale bez měřicí techniky nebudu sahat. Také řádková synchronizace není úplně perfektně stabilní, zatím jsem to nezkoumal. Obrazovka z Mánesa je jinak velmi dobrá a obraz je pěkný, ostrý a s příjemnou gradací. Navíc se jedná o starší provedení s loktalovou paticí, čímž na pohled připomíná původní obrazovku, i když zapojení patice je jiné. Zvuk je vynikající. Bohužel sbírkový Mánes zůstal bez obrazovky.

Celkově bylo nutno vyměnit většinu svitků, asfaltové elektrolyty už byly z větší části nahrazeny, zbytek byl vadný. Filtrační elyty byly v pořádku až na jeden, který měl uhnilou jednu polovinu. Část výkonových odporů byla vadná, malé odpory byly skoro všechny dobré. Selen jsem ponechal na místě, nemám tolik UY1NS, abych zdroj mohl uvést do původního stavu. Usměrňovačky by totiž bylo velmi vhodné spárovat. Zkusím ale sehnat alespoň čtyři elektronky s upálenou katodou a zapojit je, aby žhavily, a selen nahradit křemíkovou diodou schovanou pod šasi. Zatím mi chybí zadní a spodní stěna.

K televizoru se mi podařilo za dobrou cenu zakoupit i návod. Jeho řešení je oproti návodu k Athosu dost jednoduché, použitý papír je nekvalitní.

Akvarel je jeden z nejkrásnějších a nejvyhledávanějších televizorů Tesla.

Video s mým kusem v provozu je k vidění zde.

Akvarel v pořadu Vidím Vás: