Philips 461A Arioso

Philips, 1937/38

Rádio není součástí mé sbírky.

Radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV, KV a pro reprodukci z gramofonu, osazený elektronkami AK2, AF3, ABC1, AL4 a AZ1, pro napájení ze střídavé sítě. Tónová clona, odpojitelná síťová anténa, dynamický reproduktor s permanentním magnetem, bakelitová skříň, skleněná stupnice na horní straně skříně, dřevěná ozvučnice a nosná deska šasi. Šasi je rozděleno na tři moduly, při pohledu zezadu je vlevo vstupní část se směšovačem, vpravo mezifrekvenční a nízkofrekvenční zesilovače a uprostřed napájecí zdroj.

Dobové prospekty vyzdvihovaly "proudnicový" tvar skříně. Skříň působí skutečně moderně a bez zajímavosti není, že prakticky stejně vypadá novější přijímač Tesla 504U-II Pionýr, jen je menší.

Rádio jsem dostal v roce 2007 od příbuzných, kteří jej měli uložené ve sklepě své chaty a v rodině bylo od novýho. Bohužel vlhkost sklepa udělala s přístrojem své, především trafa byla úplně promáčená a plesnivá. Ozvučnice byla úplně prožraná od červotoče, což bohužel nebylo zezadu vidět, napadena byla strana pod brokátem. A tak se stalo, že jsem si červotoče zanesl do bytu a ten se mi tam krásně rozšířil a napadl některá další sbírková rádia. Naštěstí se jej podařilo zlikvidovat. Ozvučnice však byla úplně prožraná a rozpadala se, a tak ji bylo nutno vyhodit. Dále byla elektronka AK2 vyměněna za ACH1 s lamelovou paticí. Rádio bylo jinak kompletní včetně zadní stěny s bezpečnostní zástrčkou síťového přívodu. Elektronky byly všechny výborné.
Dále také důkladně přirezly knoflíky k oskám, a tak nebylo možné šasi dostat ze skříně. Jeden knoflík jsem nakonec musel utrhnout a pak jej zase slepit. Přístroj však vyžadoval rozsáhlejší opravu, do čehož se mi ani příliš nechtělo, protože jsem jej měl jen zapůjčený, a tak jsem jej v roce 2010 jen lehce vzhledově zrenovoval a vrátil.