Můj první kontakt se starými přístroji měl podobu televize Tesla Cavallo, kterou jsme měli do 80. let doma v provozu a pak už jen bez užitku zavazela, takže mi byla asi v pěti letech předána k likvidaci. Elektronky jsem si z ní schoval a asi bych nějakou ještě někde vyhrabal. Dalším přístrojem se stejným osudem byla Tesla Poézia od strýce z práce. Magioko mám taky dodnes. Jakmile jsem se naučil pořádně jezdit na kole, tak jsme s kamarádem obcházeli popelnice na sídlišti a kuchali přístroje, které tam někdo postavil. Jednalo se především o televize Tesla, ale pamatuju si i na obrovskou kopírku, kterou jsme našli kdesi u chodníku a nějaký kolemjdoucí nám následně nakázal ji dotáhnout k popelnici. Měli jsme s tím tehdy dost práce :-)
Později jsem od příbuzných dostal rádio VEF206. To byl můj první opravdu sbírkový kus. V deváté třídě jsem na Vánoce dostal rádio Pionýr, mé první lampové, načež jsem se začal sbírání věnovat naplno (mamka toho jistě dodnes lituje). Dnes už nemám moc možností k rozšiřování sbírky, protože prostě došlo místo, takže se snažím spíš nahrazovat obyčejné a široce rozšířené přístroje zajímavějšími kusy.