Seat Ibiza 6K

Po první generaci Ibizy přešla španělská automobilka SEAT pod koncern Volkswagen. Druhá generace vyráběná od roku 1993 proto dostala koncernovou platformu, která byla použita i pro Volkswagen Polo. Vstup koncernu přinesl velmi širokou nabídku motorů, od jednolitrového po dvoulitrový benzínový a různé verze dieselového motoru 1,9. Na karoserii zaujme zejména okno mezi kufrem a zadními dveřmi, jinak tvary odpovídají polovině 90. let, tedy jakési ocucané hranaté auto, podobně jako např. Škoda Felicia. V roce 1996 byl proveden menší facelift, změnil se hlavně tvar nárazníků. Rok 1999 přinesl větší facelift, změnila se např. obě čela a interiér, auto dostalo poněkud ostřejší vzhled. Výroba byla ukončena v roce 2002. Odvozený sedan se jmenoval Cordoba, kombík Cordoba Vario. Z možné výbavy lze jmenovat elektrická okénka včetně střešního, klimatizaci, pneumatické centrální zamykání, elektrická zrcátka, posilovač řízení, airbagy a ABS.

Auto z roku 1994 jsme koupili v roce 1999 jako náhradu za rodinnou Škodu 105L, kterou jsme prodali a podle údajů pojišťoven jezdila až do roku 2008. Ibiza předtím jezdila ve Švýcarsku, kde vystřídala dva majitele a následně se po menší bouračce na levý přední roh dostala do ČR, kde ji překupník opravil a prodal nám. Je nepůvodní levý světlomet, boční blinkr na blatníku a čelní sklo. Auto je vybaveno hydraulickým posilovačem řízení, centrálním zamykáním a elektrickými předními okénky, jinak v něm nebylo ani rádio, což trochu kontrastuje s nápisem GLXi na dveřích kufru. Pod kapotou je benzínový motor 1,8 l, kód ABS, který je v tak malém autě dnes poněkud kuriózní. Motor o výkonu 66 kW při 5500 ot/min byl osazován jen do roku 1996. Jedná se o osmiventilový čtyřválec s litinovým blokem, rozvodem OHC s rozvodovým řemenem a jednobodovým vstřikováním. Velký motor má trochu větší setrvačnost, takže do otáček neletí nijak závratně, ale jinak je pružný, táhne houževnatě, je relativně tichý, úsporný a zcela spolehlivý. Auto se nám záhy po koupi někdo pokusil ukrást, demontoval zámek ve dveřích spolujezdce, pravděpodobně plánoval vyrobit podle něj klíč a s autem odjet. Proto došlo na montáž zámku řadicí páky. Původní zámky musely být vyměněny, od té doby zámky nepatří ke spolehlivým prvkům vozu a byl proto namontován ještě dálkový centrál. Na autě se jednou měnilo přední ložisko, později bylo nutno občas vyvařit nějakou tu díru v podlaze a vyměnit výfuk, který nikdy neměl dlouhou životnost. Až cca do roku 2012 však bylo auto prakticky bezúdržbové a na pohled stále jako nové. Poté se začaly objevovat problémy s puchřejícími gumovými díly a úniky provozních kapalin. Viset na cestě však zůstalo jen jednou, a to když mi na Nový rok 2013 ve Vyškově na křižovatce prasklo lanko spojky. Auto ale jezdilo až do září 2015, kdy jsme ho kvůli končící STK odstavili do stodoly. Momentálně je stále pojízdné, ale v podbězích a podlaze je sem tam nějaká díra, bylo by dobré zrepasovat brzdy, z motoru silně prosakuje olej a prasklým plastovým nátrubkem uniká chladicí kapalina. Rád bych ale auto ještě vrátil do provozu, protože kombinace tak vděčného, spolehlivého, pohodlného a řidičsky zábavného auta se jen tak nepotká. Dlouhodobá spotřeba byla okolo 7,5 l/100 km, ale při delších plynulých jízdách se dalo dostat i na 6 l. Na dálnici auto bez problému jede 160 (maximální rychlost v TP je 182 km/h, ale nikdy jsem to nezkoušel). Nejdelší jízdu s námi auto podniklo do horského střediska Thyon na jihu Švýcarska.