Ogoněk

Lvovský televizní závod, SSSR, 1964 - cca 1968

Černobílý televizní přijímač - superhet pro příjem v I. a III. pásmu čs. TV normy osazený elektronkami 6Н23П, 2x 6Ф1П, 6К13П, 2x 6Ж5П, 6Ж38П, 6Ф4П, 2x 6Ж1П, 2x 6Ф5П, 6Н1П, 6Х2П, 6П36С, 6Д20П, 1Ц21П, 47ЛК2Б a polovodičovými diodami, pro napájení ze střídavé sítě. Nesymetrický anténní vstup, kanálový volič s karuselem, vypínatelné AFC, klíčované AVC, mezinosný odběr zvuku dle normy OIRT, tónové korekce, dva oválné reproduktory, vypínač reproduktorů, výstup na sluchátka a magnetofon, přípojka pro dekodér duálního vysílání a pro kabelové dálkové ovládání jasu a hlasitosti. Nepřímá řádková synchronizace s porovnávačem fáze a setrvačníkovým obvodem. Řádkový sinus oscilátor, snímkový blokovací oscilátor. Napěťové impulsy ze snímkového zpětného běhu se po usměrnění používají pro napájení druhé mřížky obrazovky, takže při výpadku snímkového rozkladu obrazovka zhasne a nevypálí se na ní čára. Odrušovací rezistor ve VN zdroji s ochranným jiskřištěm. Obrazovka o vychylovacím úhlu 110° a úhlopříčce 47 cm. Plošné spoje ve výklopném plechovém rámu, dřevěná skříň, plastová maska, knoflíky a zadní stěna, eloxované ozdoby, závity pro nožičky.

Šasi televizoru je unifikovaného typu UNT-47/59-I a bylo používáno v řadě jiných televizorů z dalších sovětských továren. Starší kusy byly osazeny šasi UNT-47/59, které bylo o něco složitější. Dokonce bylo vybaveno relé, které seplo žhavení kanálového voliče až po naběhnutí řádkového rozkladu, čímž se eliminovalo šumění zvuku při nažhavování. Je to ale asi ten nejhorší způsob, jak tuto funkci zrealizovat, a relé určitě nepatřilo ke spolehlivým prvkům televizoru. Televizor byl vyráběn jako exportní modifikace typu pro domácí trh, od kterého se liší hlavně českými nápisy u knoflíků a na zadní stěně a síťovou šňůrou. Další známý dovážený typ byl Slovan, který měl větší obrazovku a navíc byl vybaven UHF tunerem. Později byl dovážen televizor Irena vybavený novějším šasi a plynule laditelným voličem KTJ s předvolbami. Byl prodáván pod značkou Tesla. UHF tunery se u sovětských televizorů pro domácí trh jinak nevyskytovaly. Od tuzemských výrobků se sovětské liší zcela jinou koncepcí s paralelním žhavením elektronek a přísnou unifikací elektrických obvodů. Naopak design realizovala každá továrna sama a vznikaly vzhledově pozoruhodné výrobky. Oproti našim televizorům jsou ty sovětské lépe vybaveny, například AFC se u nás u karuselových voličů vůbec nepoužívalo a zvuková část bývala velmi primitivní. Nepodařilo se mi zjistit, jaký přístroj měl být připojen do zástrčky pro dekodér duálního vysílání, ani jak to mělo fungovat. Do zástrčky je přivedeno žhavicí a anodové napětí, výstup z poměrového detektoru, vstup nf zvuku a řádkové impulzy. Pravděpodobně se jednalo o nějakou obdobu stereofonního FM vysílání, kde byl jako pilotní kmitočet použit řádkový rozklad. Z hlediska oprav je televizor řešen velmi dobře, šasi tvoří kompaktní celek, který lze za provozu snadno vyklopit a ke zbytku televizoru je připojen jen několika zástrčkami. Bohužel při vyklopeném šasi se televizor převrátí dozadu a při jeho vyjmutí naopak dopředu.

Dostaly se ke mně již dva kusy tohoto televizoru. První jsem získal z inzerátu v létě 2014 z nějaké půdy. Bylo v něm vyměněných několik elektrolytů a svitky měly většinou obrovský svod. Po výměně naběhl rastr, ale jinak jsem televizor nezkoušel a nakonec jsem jej dal Vaškovi. Další kus jsem dostal od kolegy v létě 2017, opět z půdy, kde ležel v krabici od trochu novějšího maďarského televizoru Orion. Nevypadal příliš opotřebovaně, po vyčištění je vzhledově jako nový. Vevnitř už ale byla kromě dobastleného UHF konvertoru z 25. do 1. kanálu spousta oprav. Jeden elektrolyt ve zdroji byl měněn, stejně jako jedna objímka elektronky. Některé miniaturní keramické kondenzátory osazené přímo do plošného spoje byly taky měněny. Síťový svitek měl utavený vývod a vypínač byl proklemovaný. Většina ostatních svitků měla svod. Malé elektronky byly všechny do jedné slabé nebo měly svod. Jeden odpor byl spálený následkem proražení keramického kondíku, jeden drátový byl přerušený, všechny pojistky byly proklemované. Kanálový volič a vypínač reproduktorů měly špatný kontakt. Po naformování elektrolytů jsem mohl televizor zapnout, naběhl rastr se zrněním, ale po připojení signálu obrazovka zčernala. Nakonec jsem našel vadný svitek v AVC, ale AVC pořád nefungovalo, protože jsem už předtím keramiku pro injekci řádkových impulzů vyměnil za svitek, který měl ale asi příliš velkou indukčnost, takže s ním klíčování vůbec nefungovalo. Po výměně televizor funguje, obrazovka je slušná. Zvuk je velmi kvalitní, bohužel je ale slabý, zřejmě je mírně rozladěná mezifrekvence. Zlobí objímka duodiody pro zhášení zpětných běhů, elektronka v ní občas nechtěla žhavit. Televizor byl asi už ve své době velmi nespolehlivý, tak si majitelé raději brzo koupili jiný.

O své poznatky ze zprovozňování tohoto televizoru se se mnou podělil i Dan Platil. Kromě oněch keramických kondíků měl zcela rozpadlé a vyhřáté všechny objímky. Jinému kamarádovi ale Ogoněk fungoval na první zapnutí. Dá se tedy říct, že tyto přístroje trpí na kvalitu použitého materiálu a při renovaci záleží na tom, jak se který kus v továrně povedl. Zajímavé je, že na většině součástek je razítko ЭКСПОРТ. Nabízí se otázka, zda nebyly na export vybírány součástky horší jakosti. I tak jsou tyto televizory mezi lidmi poměrně dost rozšířené.

První kus (fotky z mobilu):

Druhý kus: