Philips 514A

Philips akc. spol. Praha-Hloubětín, 1939/40

Radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV, KV 16,7 - 51 m a pro reprodukci z gramofonu osazený elektronkami EK2, EF9, EBL1, EM1, AZ1, pro napájení ze střídavé sítě. Vstupní pásmový filtr s proudovou vazbou na DV a SV, zpožděné AVC, elektronový indikátor vyladění, tónová clona, kulatý dynamický reproduktor s permanentním magnetem, výstup na další reproduktor o nízké impedanci. Signál z gramofonového vstupu je bez předzesílení zaveden do koncového stupně, takže zřejmě bylo nutné za gramofon zapojit ještě zvyšovací transformátor nebo předzesilovač. Dřevěná skříň, skleněná stupnice s bakelitovým rámečkem, papírová zadní a spodní stěna, síťová šňůra s bezpečnostní zástrčkou, náhon stupnicového ukazatele bowdenem.

Šasi bylo s drobnými obměnami použito také v radiopřijímačích 470A, 471A a 516A. Mnoho konstrukčních prvků bylo prakticky beze změny používáno i u pozdějších radiopřijímačů Tesla, a to až do konce jejich výroby, např. konstrukce tepelné pojistky na síťovém transformátoru, vlnového přepínače nebo silentbloků pod šasi.

Radiopřijímač jsem získal na začátku roku 2017 z jedné pozůstalosti. Byl silně prohulený, chyběla síťová šňůra a jeden knoflík, obojí jsem ale našel schované uvnitř rádia. Skříň je omlácená a má špatný lak, kovová lišta před reproduktorem je zoxidovaná. Přístroj jsem vyčistil a mechanicky rozhýbal, konstrukce stupnicového náhonu není příliš šťastná. Tah od pomocné pružiny je v rozsahu stupnice dost nerovnoměrný, na začátku rozsahu je navíc vlivem malého tahu a velkého tření v bowdenu pohyb ukazatele trhavý. Montáž náhonu je navíc dost pracná a citlivá na délku lanka v bowdenu. Mimo skříň je šasi s ozvučnicí spojeno jen dvěma šrouby se silentbloky, ozvučnice se pohybuje a namáhá bowdenový náhon. Starší typy 470A a 471A mají mezi šasi a ozvučnicí přídavnou rozpěru, která tomuto pohybu brání.

Elektricky jsem přijímač neopravoval. Dříve už byly vyměněny filtrační elektrolyty, původní vytekly a poleptaly šasi. Krátkovlnná cívka byla po válce osazena amatérsky zhotovená. Elektronky byly v pořádku až na magické oko, které už je slabé. AZ1 je polské výroby z roku 1962 a vypadá značně opotřebovaně, takže rádio bylo v provozu opravdu velmi dlouho. Přesto je v relativně původním stavu. Rezistory jsou všechny v pořádku, svitkové kondenzátory mají velký svod. Nepříjemnou závadou je zpuchřelá a rozsypaná gumová izolace na drátech, přitom na lankových vodičích je v pořádku.