Telefunken Přelouč, 1940/41.
Tento přístroj již není součástí mé sbírky.
Radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV, KV a pro reprodukci z gramofonu, osazený elektronkami ECH11, EBF11, ECL11, AZ11, EM11. Napájení ze střídavé sítě, dřevěná skříň, dynamický buzený reproduktor, třístupňová tónová clona, elektronový indikátor vyladění.
Rádio jsem získal v roce 2011 od Vaška Jacyszyna. Stav nebyl nic moc, především někdo natřel celou skříň žlutou barvou. Skříň byla navíc zevnitř plesnivá a prožraná červotočem. Rádio ale bylo kompletní a kromě skříně pěkné, tak jsem si nejdřív říkal, že ho zařadím do sbírky a pokusím se sehnat jinou skříň.
Nakonec ale zvítězila lenost a nedostatek času, a tak jsem se rozhodl, že se rádia zbavím. Předtím jsem si jej chtěl ale pro zajímavost zprovoznit, neboť stav šasi napovídal, že by to nemusel být problém. Taky nebyl. Při opravě jsem postupoval obvyklým způsobem s tím rozdílem, že jsem si nehrál s osazováním nových kondenzátorů do původních pouzder. Všechny elyty byly vyschlé, tak je bylo nutné odpojit a zespoda šasi připojit náhradu. Po výměně elytů a několika svitků začala fungovat nf část, ale vf část nebyla v pořádku. Příčinou byly vadné slídové kondenzátory v laděných obvodech. Je známo, že přístroje Telefunken z té doby na to trpí. Kondenzátory vlivem oxidace stříbrné vrstvy ztratí kapacitu. Bylo nutné všechny kondenzátory nahradit novějšími typy Tesla. Po těchto krocích rádio pěkně hrálo alespoň Český rozhlas 2 na kmitočtu 954 kHz. DV nešly vůbec, neboť byla poškozená oscilátorová cívka.
Rádio si nakonec vzal sběratel Vláďa z Nového Jičína, který ze skříně odstranil barvu a obnovil polituru, opravil DV cívku a rádio sladil, což mě velice těší.