Tesla 1032A Synkopa

Tesla Bratislava, 1978/79

Stereofonní gramorádio - superhet pro příjem v pásmech VKV CCIR a OIRT, DV, SV, KV 13,8 - 25 a 25 - 50,5 m a pro reprodukci z vestavěného třírychlostního gramofonu, osazený polovodiči, pro napájení ze střídavé sítě. Čtyři předvolby na VKV, vypínatelné AFC, stereofonní dekodér, feritová anténa pro DV a SV, tónové korekce, stereofonní koncový stupeň s IO MBA810 o výkonu 2x 5 W, oddělené dvoupásmové reproduktorové soustavy. Gramofon typu HC13 s pohonem přes mezikolo a s krystalovou přenoskou pro přehrávání dlouhohrajících desek. Plastová stupnice a panel, dřevotřísková skříň.

Šasi je použito z radiopřijímače 635A Soprán. Gramorádio se vyrábělo dále jako model 1032A-3 Alegro, který se odlišuje barevnou stupnicí a daleko lepším gramofonem typu HC15 s řemínkovým náhonem. Dále byly vyráběny stojanové hudební skříně 1033A Multitón (s HC13) a 1033A-1 Multitón 2 (s HC15), které obsahují i kazetový magnetofon SM-1. Dále existovala hudební skříň Rapsódia (1034A s HC13 a 1034A-1 s HC15), která nemá kazeťák. Vzhledově podobné je rádio 637A Sextet a gramorádio 1037A Moderato, které jsou ale zapojením modernější a lépe vybavené (výkonnější koncový stupeň, indikátor vyladění, keramické pásmové propusti, které ale už dnes bývají vadné). Všechny typy mají problém s rozlaďováním na VKV, příčinou jsou většinou keramické kondenzátory ve VKV jednotce nebo svitkové kondenzátory v ladicím zdroji.

Synkopu jsem dostal na opravu od strýce, který si ji kdysi koupil novou a měl ji celou dobu doma. Odjakživa jsem si pamatoval ulámané hmatníky tahových potenciometrů. Nepříjemnou vlastností těchto přístrojů je silný praskot při manipulaci s potenciometrem hlasitosti. Příčinou je, že v Tesle Bratislava chtěli ušetřit dva kondenzátory a dva odpory a zapojili vstup koncových IO rovnou na jezdec hlasitosti, kterým tak trvale teče stejnosměrný proud. Stačí tyto čtyři součástky doplnit a je po praskotu. Potenciometry jsem vyčistil a vyměnil ulámané dříky. Další chyba je v zapojení tónových korekcí, které mají prohozený vstup a výstup, což má vliv na jejich kmitočtový průběh. Po zapojení správným způsobem gramorádio hraje lépe. Další kuriozita u potenciometru hlasitosti je ta, že tento sice má odbočky pro fysiologickou korekci, ale ty nejsou využity (opět se tím ušetřily čtyři kondenzátory). Zajímavé je použití MOSFET tranzistorů na vstupu pro gramofon, důvod neznám, nicméně tyto tranzistory jsou extrémně náchylné na poškození statickou elektřinou. Gramofon bylo nutno namazat a rozhýbat, šasi HC13 za moc nestojí. Původní krystalové přenosky už dnes bývají vždy vadné, v 90. letech se vyráběla novější verze, která tolik neodchází. Tato přenoska byla v rádiu osazena a naštěstí byla dobrá. Po celkové opravě je rádio i gramofon pěkně funkční.