Tesla 4102U Mánes

TESLA Orava n. p., 1957/59

Televizní přijímač - superhet pro příjem v I. a III. pásmu čs. TV normy osazený elektronkami PCC84, 3x PCF82, 3x EF80, PABC80, 2x PL82, ECC82, PL81, PY83, DY86, 351QP44, s universálním napájením. Kanálový volič s šestipolohovým karuselem, obrazovka o úhlopříčce 35 cm a vychylovacím úhlu 70°, s iontovou pastí a magnetickým vychylováním a ostřením, regulace kontrastu změnou zesílení vf a prvního mf stupně spojená s jednoduchým AVC, mezinosný příjem zvuku dle normy OIRT, dynamický reproduktor. Snímkový rozklad buzený blokovacím oscilátorem, řádkový buzený blokovacím oscilátorem s porovnávačem fáze a setrvačníkovým obvodem (tzv. obvod synchroguide), řádkový rozklad slouží i jako zdroj záporného předpětí. Selenový usměrňovač, dřevěná skříň, sendvičové ochranné sklo před obrazovkou, papírová zadní a spodní stěna.

Mánes zahájil výrobu televizorů v masovém měřítku. Před ním se vyráběly jen jednoduché přímozesilující přijímače 4001A a 4002A a dále pak typy Akvarel a Athos, což sice byly superhety s dobrými chodovými vlastnostmi, ale jejich konstrukce byla poměrně nedokonalá z důvodu omezené součástkové základny. Mánes byl konstruován jako lidový přijímač s co nejnižším počtem elektronek. Byly nově použity moderní novalové elektronky pro sériové žhavení a feritové materiály. Navíc se podařilo oproti starším typům výrazně snížit příkon. Slabinou bylo jen zapojení řádkového generátoru, které se obtížně nastavovalo a často se předělávalo na multivibrátor s přímou synchronizací.
Zajímavostí na šasi jsou dva neosazené otvory pro patici elektronky a mezifrekvenční filtr. Mánes má z výroby dva mezifrekvenční zesilovače, ale amatérsky bylo možné do volných otvorů osadit třetí stupeň, čímž se zlepšily příjmové parametry přístroje.
Odvozeným typem s obrazovkou o úhlopříčce 43 cm je 4103U Aleš, vyráběný i ve stojanovém provedení jako 4316U Devín. Byl vyvinut také typ 4104U Myslbek se zahraniční obrazovkou o úhlopříčce 53 cm, ale do sériové výroby se nedostal. Dochoval se však jeho prototyp. Mánes bylo možné předělat na obrazovku 43 cm bez nutnosti zásahů do elektrických obvodů, i skříň je pro větší obrazovku dostatečně prostorná. Později z něj byl odvozen televizor 4110U Oravan a jeho varianty 4111U Kriváň a 4317U Muráň.

Televizor byl vyvinut a vyráběn v Tesle Strašnice. Sérii z náběhu výroby je možné rozeznat podle gumové opředené síťové šňůry, odlišností v zapojení a podle toho, že je kanálový volič osazen jen dvěma kanály. Pozdější série mají osazeno všech šest pozic kanálového voliče a síťová šňůra je z PVC. Později byla výroba převedena do zbrusu nové továrny Tesla Orava. Kusy z Oravy je možné rozeznat podle nápisů na zadní stěně a na pertinaxu u trimrů pro výšku a svislou linearitu. Mezi sériemi jsou odlišnosti v osazení pozic kanálového voliče cívkami pro různé kanály. Osazení je u každého kusu uvedeno na zadní stěně.

Tento televizor jsem získal v roce 2010 od pana Chluda. Byly u něj tehdy celkem čtyři, jednoho jsem si vzal já, druhého kamarád sběratel, kterému už telka taky hraje, a ostatní byly vraky, ze kterých jsme vytěžili nějaké díly. Jeden z nich měl dobastlený třetí mf zesilovač. Můj kus byl ve velmi slušném stavu, největším poškozením je trochu odřená pravá bočnice skříně a promačkané mosazné vrchlíky na knoflících. Přístroj byl dost špinavý, byl asi někde u kuřáků a na všem byla hnědá špína, naštěstí to šlo dobře umýt. Po vyčištění jsem televizi uložil a na renovaci elektrické části došlo až skoro po roce. Bylo nutné vyměnit hodně svitků a všechny asfaltové elektrolyty. Není ale nutné bezhlavě měnit všechny svitky, některé nejsou kritické a můžeme je tam nechat. Mně třeba v telce pořád fungují oba původní asfaltové svitky v účinnostním obvodu, kde se nacházejí napětí přes 500 V. V každém případě ale vyměníme C63, C171, ve vertikálu C112 (způsobuje výrazně nižší kmitočet vertikálu), C114 (má-li i nepatrný svod, není možné nastavit dostatečný vertikální rozměr), v horizontálu C133, C134 (teplotní nestabilita kmitočtu, nemožnost seřídit buzení). Taky bývá často vadný elyt C162, který není příliš kvalitní a většinou buď vyschne nebo vyteče. Pokud má kapacitu, tak jej pečlivě naformujeme. Ostatní elyty by měly být dobré. Zkontrolujeme také selenový usměrňovač, a to tak, že do série s ním zařadíme odpor 10k/5W a televizi zapneme bez elektronek. Napětí na filtračních elytech zdroje musí být alespoň okolo 300 V. Pak můžeme ochranný odpor zase vyřadit. Jakmile budeme mít přijímač provozuschopný, tak zkontrolujeme, jestli je na výstupech zdroje dostatečné napětí. V mém případě tam bylo o dost méně a selen se hřál, příčinou je nárůst jeho vnitřního odporu. V tom případě jej přemostíme křemíkovou diodou v sérii s odporem 30 ohm (za předpokladu, že za poklesem napětí nestojí přílišný odběr ze zdroje).
Po těchto krocích by přístroj měl jevit známky života. Je vhodné přeměřit všechny elektronky, zejména PCF82 a EF80 bývají často slabé a pak přístroj nepracuje pořádně. Při provozu zkontrolujeme účinnostní napětí v řádkovém rozkladu, mělo by být přes 500 V, čím víc, tím líp. Také zkontrolujeme katodový proud obrazovky při nastaveném maximálním jasu, neměl by být přes 100 uA. Případně jej nastavíme potenciometrem "jas hrubě". Také je nutno zkontrolovat nastavení iontové pasti, kterou posouváním a otáčením nastavíme na nejvyšší jas obrazovky. Pokud je jas stejný ve větším rozmezí polohy pasti, tak ji dáme co nejblíže patici.
V mém kusu byla původní obrazovka už docela slabá a navíc měla výraznou iontovou skvrnu, tak jsem ji vyměnil za obrazovku z jiného Mánesa. Tato obrazovka nemá štítek a měla utrženou patici. Kupodivu se ukázalo, že pod bakelitovou duodekalovou paticí se skrývá patice loktalová, jakou byly vybaveny starší obrazovky 25QP20 a 350QP44. Pravděpodobně se tedy jedná o obrazovku ze začátku výroby, kdy byly pro základ systému obrazovek použity starší loktalové patice. Na ty byla následně napojena bakelitová duodekalová patice. Vyrobil jsem si proto redukci duodekal - loktal, se kterou obrazovku provozuju. Tato obrazovka je ve slušném stavu.

Na začátku roku 2016 jsem z Mánesa vyndal obrazovku, protože jsem ji potřeboval do Akvarela. V červnu jsem získal z jednoho vraku jinou, tak jsem ji osadil. Tato obrazovka není tak dobrá, jako ta předchozí, má menší jas a hůře ostří, ale jede. Má výrazně modřejší stínítko než ta předchozí. Dále jsem telku lehce přečistil a osadil změřenými elektronkami. Bylo také nutno řídkým nitrolakem zafixovat lak skříně, který se seschl a začal se loupat.

Záběry televizoru v provozu můžete zhlédnout zde: Mánes v provozu.