Tesla n. p. Orava, 1962/63
Černobílý televizní přijímač - superhet pro příjem v I. a III. pásmu čs. TV normy osazený elektronkami PCC84, 3x PCF82, 4x EF80, PL83, PABC80, PL82, ECH81, PCL82, PL36, PY88, DY86, EAA91, AW43-88 a pěti polovodičovými diodami, s universálním napájením. Anténní vstup 300 ohm symetrický, regulovatelný vyjasňovač pro zdůraznění vysokofrekvenčních složek obrazového signálu, klíčované AVC spojené s regulací kontrastu, tónová clona, koncový stupeň zvuku se zpětnou vazbou, kulatý dynamický reproduktor. Blokovací generátor snímkového rozkladu s přímou synchronizací, sinusový oscilátor řádkového rozkladu s nepřímou synchronizací koincidenčním fázovým detektorem a reaktanční elektronkou. Stabilizace vodorovného i svislého rozměru obrazu. Obrazovka o úhlopříčce 43 cm a vychylovacím úhlu 110°. Dřevěná skříň s plastovými doplňky, obrazovka s hliníkovou maskou a ochranným sendvičovým sklem, papírová zadní a spodní stěna.
Televizor je jedním z prvních samostatných výrobků Tesly Orava. Signálová část je převzata ze strašnického televizoru 4106U Ametyst, rozkladová část pro vychylování 110° je s úpravami převzata z pardubického 4211U Lotos. Úplně první série přístrojů měla elektrostatický výškový reproduktor pod obrazovkou a plastový nápis TESLA na skříni, obojí bylo později bez náhrady vypuštěno. V ještě novějších přístrojích byl osazen novější typ reproduktoru, PL83 byla nahrazena PCL84 a místo PL82 byla nově PCL82. S tím souviselo nahrazení PCF82 v MF zesilovači zvuku za EF80 a PABC80 za EAA91. Poslední série nemají filtrační tlumivku ve zdroji, místo ní je přístroj osazen dalšími elyty. Měnilo se i zapojení ostření a stabilizace vodorovného rozměru. Některé přístroje jsou osazeny obrazovkou Mazda CME1705 britské výroby, která má jiné žhavicí napětí. Jinak se používala také tuzemská obrazovka 431QQ44.
Televizor byl základem řady dalších modelů. 4112U Carmen se liší jen skříní s jinou maskou a sklem, 4214U Korund je zcela stejný jako Azurit kromě toho, že má vysoké nožičky. 4320U Diamant je opět obdobný jako Azurit, jen je ve stojanovém provedení s oddělenou reproduktorovou skříní. 4216U Jantár má větší obrazovku 531QQ44 a nemá mřížku pod obrazovkou. Z této řady byla odvozena řada Štandard, která nově využívá plošné spoje. Zapojení bylo přepracováno, ale základ je pořád stejný.
Po uvedení přístrojů na trh nastaly značné problémy s jejich nízkou spolehlivostí. Docházelo k opakovanému ničení řádkových transformátorů i dalších součástek okolo. Situace byla tak špatná, že donutila ministerstvo všeobecného strojírenství k vytvoření operativní skupiny odborníků z různých podniků pro odhalení příčin a návrh řešení. Příčin bylo hned několik a v přístroji se nešťastně sešly.
Primární příčinou byl nevhodný návrh řádkového koncového stupně, který při správném vysokém napětí dával malý vodorovný rozměr. Při nastavení správného rozměru tedy přístroj pracoval s příliš velkým vysokým napětím. Dalším faktorem byla málo účinná stabilizace vodorovného rozměru kvůli nevhodnému zapojení. Pokud se tedy po nastavení přístroje zvýšilo napájecí napětí (kolísání napětí sítě bylo tehdy na některých místech dost značné), došlo k přetížení řádkového rozkladu vysokým výkonem. K tomu se přidávala málo kvalitní izolace výstupního trafa a nevhodné použití svitkového kondenzátoru v impulsním obvodu stabilizace, který se snadno prorazil, což vedlo ke zvýšení výkonu na maximum se všemi následky. Dalším faktorem bylo z dnešního pohledu těžko uvěřitelné nedodržování jednotných evropských parametrů elektronek od různých výrobců - DY86 východoněmecké výroby měly kratší kolíky než elektronky ostatních výrobců (!), takže v nedržely ve své objímce, a všeobecně tyto elektronky mívaly větší žhavicí příkon, než bylo udáváno, což přetěžovalo žhavicí smyčku na trafu a vedlo k poškození její izolace. PY88 tuzemské výroby měla vyvedenu anodu na nepoužívaný kolík vedle vývodu žhavení. Kuriózním důsledkem při přetížení byl přeskok výboje z anody na žhavení a zničení blokovacího keramického kondenzátoru ve žhavicím řetězci. Operativní skupina vydala technickou zprávu, ve které jsou zdůvodněny a popsány všechny potřebné úpravy. Týkaly se přeladění řádkového rozkladu pro snížení vysokého napětí, výměny výstupního transformátoru za nové provedení s lepší izolací, náhrady svitkového kondenzátoru impulsním keramickým a přestavby stabilizačního obvodu a žhavení. Technická zpráva i servisní návod jsou k dispozici na stránkách Martina Hájka.
Můj kus jsem získal na podzim 2018 od pana Chluda. Byl ve velmi pěkném stavu, bohužel chybí všechny kryty. Jedná se o první sérii se starším osazením elektronek, ale už bez výškového reproduktoru a nápisu. Do renovace jsem se pustil v lednu 2019. Zjistil jsem, že zapojení přístroje v detailech nesedí ani na jedno ze tří schémat v servisním návodu. Pro zpoždění AVC pro kanálový volič je použita dioda v PABC80 místo volné diody v EAA91, zapojení ostření odpovídá druhé verzi schématu. Můj televizor měl obvod řádkového rozkladu předělaný pro výstupní trafo z řady Oliver. To je téměř stejné jako původní trafo, ale má jiné rozložení vývodů a jiné vinutí pro zatemňování, AVC a synchronizaci. Na síťovou šňůru byl doplněn vypínač, přestože je původní vypínač funkční. Dále bylo v obvodech několik menších úprav vynucených odcházejícími svitky. Televizor celkově působí dojmem, že toho moc nenaběhal a že byl celou dobu v bytě.
Telku jsem nejprve důkladně vyčistil a skříň umyl. Pro zprovoznění bylo nutno vyměnit svitkové kondenzátory na důležitých místech a několik přerušených drátových odporů. Některé elektronky chyběly, zbytek byl dobrý. Obvod stabilizace řádkového rozkladu byl zapojen původním nevhodným způsobem, předělal jsem ho podle technické zprávy. Pak bylo možno naformovat elyty a televizor zapnout a ten se na první pokus rozběhl, stačilo jej lehce seřídit. Obrazovka je relativně slušná.