Philips, 1938/39
Stolní radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV a KV a pro reprodukci z gramofonu, pro napájení z baterií. Elektronky KK2, KF4, KB2, KL4, Dva vstupní laděné obvody na středních a dlouhých vlnách - trojitý ladicí kondenzátor, dva vstupy pro anténu - jeden je standardní, druhý je určen pro příjem místní silné stanice - zdířka není elektricky zapojena, je zavedena jen vazba vzduchem mezi zdířkami. Dlouhovlnný mezifrekvenční kmitočet 128 kHz, reflexní zapojení elektronky KF4 - slouží jako mezifrekvenční zesilovač a po detekci je na ni přiváděn i nf signál, který je pak pro koncovou elektronku odebírán za mf transformátorem. Tónová clona, spořič proudu - snižuje anodový proud směšovací a koncové elektronky. Podsvětlení stupnice zapínané stlačením knoflíku hlasitosti. Dynamický reproduktor s permanentním magnetem, dřevěná skříň, skleněná stupnice, papírová zadní stěna.
Tento přístroj je zástupcem bateriových stolních rádií, která se vyráběla pro použití v místech, kde nebyla zavedena elektrická síť. Napájení je zajištěno z 90V anodové baterie a 2V olověného akumulátoru pro žhavení. Baterie byly uloženy mimo přijímač. S ohledem na jejich životnost bylo nutno použít speciální přímo žhavené bateriové elektronky a v konstrukci přístroje přistoupit na řadu kompromisů, jako je např. reflexní zapojení jedné elektronky a maličký výkon koncového zesilovače. I přesto však byl provoz na baterie poměrně nákladný a po rozšíření elektrifikace výroba bateriových stolních přístrojů v 50. letech skončila. Vstup pro gramofon byl určen pro připojení gramofonu s klasickým mechanickým pohonem na péro osazeného elektrickou přenoskou.
Rádio jsem za poměrně příznivou cenu zakoupil na začátku roku 2014 na Aukru. Je ve velmi zachovalém stavu, pouze byl vyměněn výstupní transformátor, který bývá u těchto přístrojů většinou vadný - jeho primární vinutí je tvořeno velmi tenkým drátem, který se snadno přeruší. Náhradní trafo, přišroubované ke dnu skříně, jsem odstranil. Dále jsou vyměněny obě KV cívky, z přístroje byly zřejmě během války demontovány a poté nahrazeny podomácku zhotovenými. Přívodní kabely k bateriím jsou poničené. Jinak je přístroj velmi pěkný a původní, jen nevím, zda je původní anodový elektrolyt - je osazen typ s centrální maticí, přičemž běžně bývá osazen typ s drátovými vývody, umístěný pod šasi. Elektronky, které jsou jinak velmi špatně sehnatelné, jsou naštěstí dobré. Pokud se někdo spletl a připojil na žhavicí přívody anodovou baterii, došlo ke spálení elektronek. Funkční bateriové elektronky jsou dnes proto velmi vzácné. Reproduktor jsem zkoušel připojený na zesilovač, přednes má výborný.
Přístroj jsem zatím jen vyčistil, elektricky jsem jej zatím nezprovozňoval. Bylo nutno obnovit vzhled zoxidovaných kovových lišt před reproduktorem, na což jsem použil přípravek Aurex. Stupnice byla špinavá, při čištění nelze použít namočený hadr, za mokra se potisk okamžitě stírá. Mám ještě jedno šasi navíc, které jsem získal před lety při navážecí akci v Zábřehu. Toto šasi je nejspíš holandské výroby, má jiný výrobní štítek a liší se v různých drobnostech, například patice pro elektronky jsou jiné než u tuzemského šasi, kde jsou osazeny patice zn. Futurit. Taky je jiná stupnice, je na ní označeno více vysílačů, takže se nejspíš počítalo s vývozem do celé Evropy. Toto šasi je v trochu horším stavu, ale je na něm původní a funkční výstupní trafo a obě původní KV cívky. Zatím jsem z něj tyto díly nevymontoval, čekám, jestli se mi podaří sehnat výstupák a cívky samostatně, abych kvůli tomu nemusel kuchat pěkné šasi. Na tomto šasi byla osazena jen elektronka KB2 a KF4, přičemž KF4 byla čerstvě rozbitá...
Pro informaci - původní výstupní trafo má převod 1:67, ss odpor primárního vinutí je 1400 ohm.