Tesla AZK401

TESLA Valašské Meziříčí a TESLA Vráble n. p., 1961/67

Nízkofrekvenční zesilovač ve třídě AB pro hudební soubory osazený elektronkami 2x EF86, 3x ECC83, 2x EL34, EM84, EZ80, GZ34, pro napájení ze střídavé sítě. Výkon 40 W do impedance 250 ohm, jmenovité výstupní napětí 100 V. Vstup pro dva mikrofony, magnetofon, gramofon s krystalovou přenoskou, radiopřijímač a linku 1,55 V. Směšovací zesilovač se dvěma nezávislými vstupy s regulací hlasitosti a tónových korekci. Linkový výstup, elektronový indikátor vybuzení.

Ve své době byl tento zesilovač opravdovým pokrokem oproti předchozím typům, které byly rozměrnější, těžší a neměly tolik funkcí. Napájecí napětí koncového stupně je relativně nízké, čímž je zaručena spolehlivost i v náročných podmínkách muzikantského provozu. Mezi sériemi jsou odlišnosti např. v provedení horního krytu nebo kontrolky, můj kus nejspíš patří ke starším sériím. Podobným typem je AZK201, který pracuje ve třídě A a má menší výkon.

Tento zesilovač jsem dostal v roce 2012 od pana Anděla, který byl jeho dlouholetým vlastníkem a měl jej do poslední chvíle v provozu. Na kolejích si s ním prý občas přitápěl. Zesilovač jsem měl v rukou již v roce 2007, kdy se v zesilovači začala rozžhavovat jedna koncová elektronka. Přičinou byl proražený vazební svitek. Při té příležitosti jsem vyměnil i většinu ostatních svitků. Zesilovač jsem dostal jako provozuschopný, ale kmital na nízké frekvenci, cca 0,5 Hz. Příčinou byl vyschlý elyt ve filtračním řetězci. Po jeho výměně a seřízení klidového proudu je zesilovač plně funkční. Původní koncové lampy jsou naštěstí pořád dobré.
Usměrňovačka GZ34 byla v minulosti nahrazena křemíkovým usměrňovačem. Díky tomu pracují koncové lampy s vyšším anodovým napětím a jsou schopny dodat větší výkon, údajně až 60 W - nevím, neměřil jsem.

Nemám k dispozici reproduktor se 100V vstupem. Impedanční přizpůsobení k obyčejnému 4 ohm reproduktoru proto zajišťuje síťové trafo z TV Tesla Merkur, reproduktor je připojen přes celé sekundární vinutí. Je možno použít i jiné trafo 220/30 V. Impedance je s přimhouřeným okem správná, ale trafo samozřejmě není určené pro práci na vysokých kmitočtech, což má za následek úbytek výšek v reprodukci. Zvuk tohoto zesilovače je jinak velice příjemný a čistý.
Zesilovač by podle dokumentace měl díky zpětné vazbě vydržet vybuzení s odpojenou zátěží, ale u lampových zesilovačů obecně není radno toto zkoušet.

V září 2012 jsem od Michala Neye získal lampu GZ34 a uvedl jsem zdroj zesilovače do původního stavu. Jeho výhřevnost tím ještě trošku stoupla...

Zesilovač byl sice funkční, ale ke spolehlivosti měl daleko. V září 2016 jsem vyměnil několik zbývajících původních svitků, zkontroloval elyty, z nichž typ s růžovým obalem a gumovou zátkou byl ve většině případů vadný, a změřil lampy. Jednu ECC83 bylo nutno vyměnit. Také jsem doplnil vybíjecí odpory za výstup mikrofonních předzesilovačů, aby při přepínání vstupů nevznikaly rány. Po celkovém seřízení je zesilovač funkční. Jako převodní trafo k 4 ohm reproduktoru teď používám výstupní trafo z výkonového modulu 100V tranzistorové rozhlasové ústředny, pravděpodobně AUJ635. Toto trafo lze po jednoduchém přepojení vinutí používat jako velmi kvalitní převodní trafo 100V/4ohm 50W. Přes toto trafo je kmitočtová charakteristika zesilovače rovná od 40 Hz až do 20 kHz (na větší frekvence nemám nf generátor). Zesilovač dává při napájení 220 V jmenovitých 40 W, příkon naprázdno je asi 100 W, při vybuzení vzroste na 160 W. Při skokovém nárůstu výkonu se výstupní napětí trochu zhoupne, pravděpodobně než se ustálí napětí obou oddělených anodových zdrojů. Zesilovač trochu šumí, mikrofonní vstupy šumí poměrně hodně, je nutno je osadit vybranými EF86. Jinak zesilovač ve spojení s tímto trafem hraje velmi dobře.