Empo Diplomat
EMPO s. r. o. Praha - Čakovice, 1938/39
Radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV, KV 16-50 m a pro reprodukci z gramofonu osazený elektrokami EK3, EBF2, 2x EF6, EBC3, AD1, EM1, AZ1, pro napájení ze střídavé sítě. Aperiodický vstup na KV, pět předvoleb na SV a tři na DV, přepínatelná šířka pásma MF zesilovače (volitelně široké nebo úzké na SV, široké na KV a předvolbách, úzké na DV), umlčovač šumu (squelch) na DV a SV s regulací prahu účinku, elektronový indikátor vyladění, třídiodová detekce se zpožděným AVC, tónová clona, přepínač pro intimní poslech (zdůrazňuje kmitočty okolo 120 Hz), triodový koncový stupeň, kulatý buzený reproduktor, výstup na další reproduktor o vysoké impedanci. Dřevěná skříň, vyšívaný brokát, skleněná stupnice s celuloidovými průsvitkami prosvětlenými podle zvoleného rozsahu, papírová zadní a plechová spodní stěna.
Tento přístroj je vrcholným modelem firmy EMPO pro sezónu 1938. Existuje ještě provedení s jiným brokátem bez výšivek a jinými knoflíky. Rádio používá tehdejší novinku, rudé elektronky, z nichž zajímavá je hlavně EK3, což je svazková oktoda, jejíž konstrukce zajišťuje skoro dokonalé oddělení oscilátorových elektrod od vstupních. Díky tomu je možné do směšovače zavést AVC i na KV, což jinak oktody a pentagridy neumožňují. Od roku 1939 jej nahradil přijímač Ambassador, který je osazen kovovými elektronkami, má jen jeden mf zesilovač a nemá umlčovač šumu, ale jinak je konstrukčně velmi podobný.
Předvolby jsou naladěné z továrny, nelze ani snadno vyměnit štítek se jmény předvolených vysílačů. Naladěné vysílače se zřejmě měnily podle toho, do jaké oblasti měl být přijímač vyvezen. Kvůli aperiodickému vstupu na KV hraje každá stanice na stupnici dvakrát s rozestupem rovným dvojnásobku mf kmitočtu, silné stanice i víckrát jako další vedlejší produkty směšování. Ladicí kondenzátor má menší kapacitu oscilátorové části a na SV díky tomu není potřeba paddingový kondenzátor a je zajištěn dokonalý souběh oscilátoru se vstupem. Umlčovač šumu funguje na principu klopného obvodu ovládaného stejnosměrným napětím z detektoru. Pokud do detektoru nepřichází dostatečně silný signál, je jeho dioda zavřená, protože katoda EBC3 má proti kostře napětí asi 8 V. Pokud signál tuto hodnotu překoná, dioda se pootevře, usměrněné záporné napětí je přivedeno na mřížku triody, ta se začne zavírat, tím klesá napětí na katodě, proces získává kladnou zpětnou vazbu, trioda se skokově skoro zavře a rádio hraje. Práh umlčení lze nastavit potenciometrem útlumu vstupního signálu. Tento potenciometr je sdružen s vypínačem, v poloze maximální citlivosti lze umlčovač natvrdo vypnout.
Rádio jsem v květnu 2019 koupil na bazoši. Na renovaci jsem si udělal čas až v březnu 2020, kdy se kvůli karanténě stejně nedalo nic jiného dělat. Původně jsem rádio ani zprovozňovat nechtěl, protože se mi zdálo být v netknutém stavu, jen byly vyměněné filtrační elyty a AZ1 byla odpálená. Důkladná prohlídka však nějaké kutilské zásahy odhalila, navíc jsem si říkal, že možná bude většina součástek funkčních, jak bývá u rádií Empo zvykem. To se potvrdilo, a tak jsem rádio zrenovoval. Bylo nutno vyjmout brokát a vyprat ho, naštěstí se nesrazil ani nerozpadl. Lak se na čelní straně začíná loupat, zafixoval jsem jej a oprýskaná místa zaretušoval. Zadní stěna se časem asi trochu smrskla a obtížně se nasazuje. Šasi stačilo jen vyčistit od prachu. Chyběly některé průsvitky, zbývající byly upadlé. V ladicím kondenzátoru jsem srovnal hodně zohýbané krajní dolaďovací plechy. Pak jsem začal zprovozňovat elektrickou část a při formování jsem narazil na nepříjemný problém, ve vlnovém přepínači jsou kontakty umlčovače šumu na společném kotoučku s přepínačem šířky pásma druhého mf filtru. Tyto dva obvody mezi sebou mají plné anodové napětí, které při nažhavování činí asi 500 V, a bohužel jsou kontakty na kotoučku jen asi 1 mm od sebe. Přepínač byl tím pádem vyhořelý, zuhelnatěla i izolace na vodičích okolo. To byl patrně důvod zničení AZ1. Obvod umlčovače jsem od přepínače odpojil a nechal ho trvale zapnutý, případně se dá vyřadit vypínačem na potenciometru vstupní citlivosti. Jinak stačilo vyměnit dva asfaltové elyty a vazební svitek na mřížku AD1. Ostatní svitky, všechny odpory a dokonce i původní asfaltový elyt ve zdroji stínicích mřížek byly dobré, jen odrušovací svitky na sekundáru síťového trafa už byly dříve měněny za asfaltové Tesla. I ty jsem raději vyměnil. Svitky v síťovém filtru jsem raději odpojil. Elektronky byly kromě usměrňovačky a magioka všechny v pořádku. Magioko slabě svítí, ve tmě by to celkem stačilo, ale kvůli jeho umístění za osvětlenou stupnicí na něm není skoro nic vidět. Protože je výstupní trafo upevněno ke skříni, zapojil jsem náhradní výstupní trafo s reproduktorem přímo na anodu nf předzesilovače, abych mohl šasi vyzkoušet mimo skříň. Výkon byl zcela dostatečný. Bylo potřeba lehce sladit mezifekvenci, použil jsem svůj nový rozmítač BM240. Sladění touto metodou se povedlo dokonale, rádio nezkresluje na výškách a není potřeba jej při přepnutí šířky pásma dolaďovat. Vstupní a oscilátorové obvody byly taky trochu ujeté. Potom už bylo možné šasi vrátit do skříně a vyzkoušet funkci nf části. Místo AD1n, která v rádiu byla, jsem osadil pravou přímo žhavenou AD1 od Philipsu. Nf část funguje velice pěkně, výkonu má dostatek, intimní poslech příjemně zdůrazní hluboké kmitočty. Vf část jsem zatím bohužel nenechal předvést, co umí, protože v Olomouci mám jen náhražkovou anténu a silné rušení. Rádio je pořádný kus nábytku s kvalitním zvukem a slušnou výbavou, je jen škoda, že má tak tmavý lak a nevynikne kresba dřeva.
V roce 2022 jsem se nechal ukecat na opravu dalšího kusu. Toto rádio nemělo prošívaný brokát, ale je možné, že jej už dříve někdo vyměnil. V nf části měl někdo potřebu nahradit AD1 za EL11, kvůli čemuž vyměnil objímku a odstranil předzesilovací EF6 včetně objímky a všech součástek okolo. Také chyběla tlumivka a přepínač intimního poslechu, výstupní trafo je zřejmě nepůvodní. Žhavení EL11 způsobilo přetížení žhavicího vinutí 6,3 V, které bylo lehce připečené, naštěstí bez trvalých následků. Obvody koncového stupně jsem uvedl do původního stavu a do rádia přišla AD1n Tesla. Jen korekční tlumivka 440 H pořád chybí, bude se muset počkat na výzisk z nějakého vraku. Opět byl vyhořelý přepínač, který jsem z obvodu odpojil stejným způsobem jako u svého rádia. Pro jistotu jsem vyměnil všechny svitkové kondenzátory, původní svitky ale byly v obdivuhodném stavu - kapacita většinou seděla s tolerancí do 10 %, izolační odpor při 500 V se pohyboval ve stovkách Mohm. Původní svitky jsem jen jedním vývodem odpojil a nechal na místě. VF část nepotřebovala opravy, stačilo ji sladit. Majitelem dodaná AD1n byla velmi slabá, takže rádio nepodává patřičný akustický výkon, s dobrou elektronkou však hrálo pěkně. Ostatní lampy byly v pořádku. Po důkladném sladění příjemně překvapila vysoká citlivost - i na metrový kabel od generátoru rádio dokázalo náznakem chytnout několik středovlnných vysílačů navzdory silnému rušení, které v mém bytě panuje. Výkon na KV je však kvůli chybějícímu vstupnímu laděnému obvodu podprůměrný, každá stanice hraje na stupnici několikrát a rádio dost šumí. Rádio mělo skříň v podobném stavu jako můj kus, navíc chybělo pár knoflíků předvoleb.
Můj kus:
 |  |  |  |  |
 |  |  |  |  |
 |  |  |  |  |
Kus na opravu v roce 2022:
 |  |  |  |  |
 |  |