Iron Rex I

Iron Radio, Ing. Galoda & Co. Brno, 1937/38

Radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV, KV 18-55 m a pro reprodukci z gramofonu osazený elektronkami AK2, AF3, AB2, AL4, AZ1, pro napájení ze střídavé sítě. Vstupní pásmový filtr na DV a SV, přepínatelná šířka pásma prvního mf filtru, zpožděné AVC, elektronka AF3 v reflexním zapojení (slouží současně jako mf i nf zesilovač), podsvícený elektromagnetický indikátor vyladění (měří se anodový proud AK2 na SV a DV a AF3 na KV, který kolísá podle síly mf signálu), tónová clona, přepínač pro potlačení basů, kulatý buzený reproduktor s vypínačem, výstup na další reproduktor o vysoké impedanci. Skleněná stupnice podsvícená podle zvoleného rozsahu, s ukazatelem zvolené šířky pásma a krycím sklem, dřevěná skříň, papírová zadní a dřevěná spodní stěna.

Šasi bylo s drobnými obměnami použito i v přijímačích Rex a Prince. V mém kusu je reproduktor Telefunken, jinak se též osazovaly reproduktory firmy Excello.

Rádio jsem asi za 200 Kč zakoupil v roce 2018 na burze HRČS. Skříň byla dost omlácená a natřená lodním lakem, černé části byly přetřené pozlátkem, jedna černá lišta byla polámaná a chybí odznak výrobce. Potenciometr hlasitosti byl nepůvodní a jeho knoflík chyběl. Chyběla i celá mechanika přepínače šířky pásma. Ani boční knoflík se nedochoval. Síťové trafo bylo rovněž měněno, zůstal aspoň neporušený volič napětí s pojistkou. Stupnici, která má těžko napodobitelný barevný potisk, se mi povedlo rozbít. Při demontáži šasi ze skříně je nutno na stupnici dávat pozor, může ze svých držáků snadno vyklouznout a spadnout. Ta moje ale ukončila svou existenci poté, co jsem ji uložil na zdánlivě bezpečné místo a následně na ni shodil hrnek. Ve stejné době se Honza Mottl zbavoval dvou rádií tohoto typu. Jedno z nich byl vrak s rozpadlou skříní, ze kterého ale šlo vytěžit spoustu cenných dílů, především pak síťové trafo, potenciometr s přepínačem a stupnici. Další díly a mnoho rad mi poskytl Pavel Boudný. Renovaci jsem začal sundáním demontovatelných černých částí skříně a jejím odlakováním. Nánosy starých laků jsem rozmáčel hadrem namočeným v ředidle a následně seškrábnul špachtlí. Pak bylo nutno vybrousit a vytmelit oděrky a pomocí kousku dýhy a tmelu spravit uštíplou spodní hranu v levé oblině. Pro nalakování jsem použil rozředěný nitrolak. Čirý lak jsem nanášel štětcem a po jeho zavadnutí jsem jej rozhladil polnou namočenou v ředidle. Černé části jsem natíral štětcem a každou vrstvu jsem po zaschnutí zbrousil. Na některé díly jsem použil i základovou barvu, myslel jsem, že se pak lépe dosáhne hladkého povrchu, ale bylo to zbytečné. Na šasi bylo po osprchování nejprve nutno vyměnit síťové trafo, což bylo dost pracné, protože trafo nemá pájecí body a dráty vinutí jsou rovnou vyvedeny ven a provlečeny do šasi. Některé z nich byly navíc utrhané, naštěstí na trafu zůstaly dostatečně dlouhé zbytky. Textilní izolace drátů je ke všemu většinou úplně ztuhlá a zkřehlá. Zaujal mě smotek tenkého tmavého drátu schovaný v bužírce u přívodu žhavení pro AZ1 - ukázalo se, že trafo dává žhavicí napětí 5 V a ten smotek tvoří srážecí rezistor 1 ohm. Následovala montáž potenciometru hlasitosti a mechanismu přepínání šířky pásma. Ten musí chodit dostatečně volně, aby přepínací kontakt v odlehlé poloze sepnul, a přitom musí mít dost dlouhý chod na to, aby v opačné poloze druhý kontakt přitáhnul. Také chybělo lanko ukazatele ladění, použil jsem ocelový rybářský vlasec. Ten se prodává pokrytý plastovým povrchem, ten jde ale snadno beze zbytku opálit, aniž by se lanko poškodilo. Následovala repase zbytku zapojení. Filtrační elyt byl nepůvodní, ostatní asfaltové byly vadné. Svitkové kondenzátory byly v překvapivě dobrém stavu a hodně jich mohlo zůstat na svém místě. Rezistory byly také převážně v pořádku. V mf filtrech byly vadné slídové kondenzátory. Krátkovlnná cívka je nepůvodní, jak je u předválečných rádií obvyklé, ale naladění je v pořádku. Po provedení všech oprav a sladění začalo rádio pěkně fungovat. Citlivost i selektivita je velice dobrá, ukazatel vyladění reaguje velmi živě i na slabé stanice, přednes je i přes jednoduché zapojení koncového stupně výborný a příjemný na poslech. Reflexní zapojení hraje celkově daleko lépe než třeba Telefunken Song, který obsahuje stejný počet elektronkových systémů, ale nemá nf předzesílení. Z rádia mám radost, postrádám jen ten znak nad stupnicí, objímku žárovky ukazatele vyladění a boční knoflík.