Kongres

různé čs. firmy, 1948/49

Radiopřijímač - sedmiobvodový superhet pro příjem v pásmech DV, SV, KV 13,5 - 20 a 24,5 - 52 m a pro reprodukci z gramofonu, osazený elektronkami ECH21, 2x EF22, EBL21, EM11 a AZ11, pro napájení ze střídavé sítě. Vstupní pásmový filtr, přepínatelná šířka pásma spojená s tónovým rejstříkem, elektronový indikátor vyladění, fysiologická regulace hlasitosti, koncový stupeň se zpětnou vazbou. Dřevěná skříň, skleněná stupnice, papírová zadní a spodní stěna.

Rádio kromě továren Tesla vyrábělo i několik soukromých firem. Konstrukce je identická s typem Klasik vyráběným o sezónu dříve, jen byl inovován vzhled skříně.

Rádio jsem opravoval v létě 2021 pro pana K. Dostal jsem hned několik dalších kusů na díly. To jsem ještě netušil, že se budou hodit! Opravu jsem začal klasicky vyčištěním a mechanickým rozchozením. Při mazání přepínačů jsem si všiml, že několik kontaktů je zdeformovaných. Pinzetou se mi je povedlo opatrně narovnat. Dále bylo v přístroji dost studeňáků, některé po předchozích opravářích, některé ještě z výroby. Studeňák byl i na objímce jedné žárovky, která díky tomu asi nikdy nesvítila. Všechny elektrolyty byly špatné, takže bylo nutno vymontovat plechový nosník vedle síťového trafa a vyměnit je. Vyměnil jsem i všechny svitky a některé slídové kondíky. Bylo potřeba vyměnit i nepůvodní potenciometr hlasitosti. Náhradní bylo nutné rozebrat, vyčistit a namazat. Pak jsem rádio už mohl zapnout, přičemž bylo zvláštní, že ještě před nažhavením elektronek se z repráku ozýval slabý šelest - viz dále. Pokračoval jsem sladěním mezifrekvence a vstupních obvodů, což naštěstí šlo dobře, jelikož veškeré nastavovací prvky jsou perfektně přístupné a správně reagují. Rádio už jsem považoval za hotové, ale napadlo mě sáhnout na síťové trafo, přičemž mě nepříjemně překvapila jeho teplota. Zjistil jsem, že primární proud tohoto trafa je i bez zátěže asi dvojnásobný, než u ostatních kusů. Trafo nebylo vadné natolik, aby hořelo hned, ale při delším provozu s nasazenými všemi kryty by určitě odešlo. Tak jsem rádio opět rozebral a měnil trafo. Následně jsem rádio opět zapnul a tentokrát už se lehký šelest z repráku při příjmu rozhlasu proměnil na silný rachot a bylo lehounce cítit vůni hořícího pertinaxu. Příčinou byl přepínač P4, který upravuje nf charakteristiku při přepnutí na gramofon. Přes odpor R24 je do něj přivedeno anodové napětí koncové elektronky a v těsné blízkosti těchto kontaktů se nachází přepínač oscilátoru, který je na potenciálu země. Izolační vzdálenost je jen pár desetin mm a přepínač prohořel. Naštěstí je v cestě onen odpor, takže protékal jen maličký proud, který ale stačil na propálení izolace a rušení příjmu. Přepínač jsem vyřadil z provozu tak, že je nf charakteristika napevno nastavená pro příjem rozhlasu. Jako třešnička pak zapůsobila mikrofonická EF22.

Pak už jsem rádio mohl s nesmírnou úlevou vrátit majiteli. Oprava mi místo dvou odpolední zabrala asi dva týdny, a to jsem Kongres považoval za snadno opravitelné a kvalitně vyrobené rádio. Prosbu o opravu dalších elektronkových skvostů jsem zdvořile odmítl.