Philips Praha-Hloubětín, 1934/35
Radiopřijímač - sedmiobvodový superhet pro příjem v pásmech DV a SV a pro reprodukci z gramofonu, osazený elektronkami AK1, AF2, AB1, E446, E443H, 506, pro napájení ze střídavé sítě. Vstupní pásmový filtr s proudovou vazbou, dlouhovlnný mf kmitočet, jednoduché AVC, přepínač tónové clony, výstup na další reproduktor s velkou impedancí. Dřevěná skříň, celuloidová stupnice, papírová zadní stěna.
Přístroj jsem dostal na opravu v létě 2022. Skříň byla dost zdevastovaná, ale šasi bylo hezké, i když už neslo stopy předchozích oprav. Místo AF2 je osazena E452T, místo E443H je AL4 a jeden šplouchací elyt byl nahrazen. I druhý jsem pro jistotu vyjmul, aby nevytekl. Dále mám svůj vlastní kus, který jsem získal už o dva roky dříve, ale neměl jsem čas se mu věnovat. Ten má krásné šasi ve skoro netknutém stavu, elektronky jsou kromě koncové a usměrňovací původní z výroby, ale skříň je opravovaná - nový lak a nohy - a zevnitř důkladně prožraná. Mechanika ladění a přepínače byla v obou rádiích zanesená starými mazivy, tak jsem ji celou rozebral a vyčistil. V časopise Radiojournal jsem se dočetl o kuriózní závadě - kapacitní trimry každého mf filtru jsou umístěny na společné pertinaxové základně. Pertinax chytá svod, takže se dostává anodové napětí do mřížkového obvodu další elektronky. Nechtěl jsem tomu věřit, ale v obou kusech byl svod už při 100 V takový, že měřič izolace ukazoval čistou nulu. Svitky byly taky v dost mizerném stavu, sdružený hliníkový jevil stopy po přehřívání a vytékání vosku. Rozhodl jsem se, že svůj kus tím pádem nebudu zprovozňovat, když je šasi v tak hezkém původním stavu. V přístroji na opravu jsem trimry připojené na anodový obvod odpojil a nahradil pevným kondenzátorem s paralelním hrníčkovým trimrem. Svitky jsem všechny jedním vývodem odpojil a nahradil. Elektronka AL4 měla připájenou nožičkovou patici, katoda byla přes přidaný odpor s kondenzátorem zapojená na kostru a původní katodový odpor byl nahrazen zkratem. Zapojení rádia jsem vrátil do původního stavu. Protože přidaná i původní patice měly uvnitř studeňáky, odstranil jsem z elektronky i její původní patici, připájel prodlužovací dráty, katodu spojil přes dva odpory 22 ohm se žhavením a připájel nožičkovou patici. Tím vznikla elektronka vzhledově velmi podobná původní E443H. Elektricky jsou zaměnitelné, pro AL4 je v přístroji sice zbytečně velký katodový odpor, ale funguje to s ní uspokojivě, mřížkové předpětí je asi 8,5 V a rádio krásně hraje. Vf část bylo potřeba sladit. Na mezifrekvenci jsem nasadil wobler BM240. Filtry mají asi volnou vazbu a díky zvolenému dlouhovlnnému mf kmitočtu velkou jakost, protože jejich charakteristika je hodně ostrá. To se pozitivně projevuje na citlivosti, ale rádio hraje bez výšek, pokud jej trochu neuladíme. Ladění vstupního filtru je velice ostré, takže pokud není perfektně dodržen souběh vstupu s oscilátorem, citlivost utrpí. Nevýhodné je taky primitivní zapojení kapacitní vazby na anténu, která svou vlastní kapacitou první obvod rozlaďuje. Zvuk je překvapivě velice sytý a příjemný.
Rádio mě nadchlo svým vnějším i vnitřním provedením. Šasi je velice kompaktní, mechanické převody působí přímo kouzelně, nemá se na nich co pokazit. Použity jsou jen klasické materiály jako zinkovaná ocel, mosaz, keramika a pertinax. Po vyčištění funguje vnitřek této philipsky jako pastva pro oči.
Můj kus: