Telefunken Grand Koncert

Telefunken Přelouč, 1935/36.

Radiopřijímač - superhet pro příjem v pásmech DV, SV, KV a pro reprodukci z gramofonu osazený elektronkami AH1, AC2, AF3, ABC1, RE604K nebo RES964, AZ1, pro napájení ze střídavé sítě. Jednoduché AVC působící jen na směšovací elektronku, plynule proměnná šířka pásma, elektromagnetický indikátor vyladění zapojený do anodového obvodu směšovací elektronky (při správném naladění klesne proud rezonančním obvodem mf filtru). Koncový stupeň je možno osadit triodou nebo pentodou (pro pentodu je nutno zapojit další katodový rezistor a přepojit odbočku výstupního transformátoru). Buzený dynamický reproduktor, dřevěná skříň, celuloidová stupnice, bakelitové knoflíky, plechová spodní a papírová zadní stěna.

Tento radiopřijímač je nejdokonalejším zástupcem tzv. druhé koncertní řady Telefunken, kterou kromě něj tvořily přímozesilující přijímače Trio koncert a Gala Koncert. Některé konstrukční prvky použité v tomto přijímači se vyskytují i v mnoha pozdějších superhetech Telefunken.

Rádio jsem získal v roce 2012 ze Zábřehu na Moravě při jedné navážecí akci. Nálezový stav nebyl nic moc, chyběl reproduktor, knoflíky a rádio bylo dost špinavé. Šasi je úplně rezavé, původní povrch se zachoval jen pod kryty mezifrekvencí. Lak skříně byl poničený. Vzácná koncová elektronka RE604K samozřejmě chyběla. Reproduktor jsem naštěstí hned na místě nálezu objevil jiný, není původní, ale je hodně podobný a rozměrově i elektricky tam pasuje. Zatím jsem osadil knoflíky původem z nějakého tesláckého měřáku. Rádio pořádně smrdělo myšinou, ale dovnitř se myši naštěstí nedostaly. KV cívky chybí. Reproduktor, co jsem našel, byl protržený a membrána byla odlepená od koše, drželo to jenom za středičku. Podařilo se mi to slepit a vystředit. Bude potřeba odstrojit šasi, obnovit jeho povrch a sehnat koncovou elektronku. Musí být osazena trioda, nepůvodní reproduktor neumožňuje připojení pentody. Na fotkách je místo ní osazena RGN564, se kterou by to ale bohužel nehrálo.

Na začátku roku 2016 jsem situaci přehodnotil a rozhodl se rádio rozchodit ve stavu, v jakém je. Při renovaci jsem odhalil zničené DV cívky, ale SV cívky byly dobré. Dále bylo nutno opravit mezifrekvenční filtry, ve kterých odešly slídové kondenzátory. Zatím nepřekonatelným problémem je chybějící koncová elektronka, která se jeví jako nesehnatelná. Přistoupil jsem proto k trochu radikálnímu kroku a nabastlil jsem místo ní tranzistor. Předem musím říct, že tento zásah je perfektně vratný a rádio jím nijak neutrpělo (leda vzhledově). V rádiu nebylo nutno dělat žádné úpravy, náhrada se zapojí jednoduše místo elektronky. Skládá se jen z vysokonapěťového MOSFETu a rezistoru, k tomu je tam ještě ochranná Zenerova dioda. Rezistor je zapojen mezi drain a gate a spolu s původním mřížkovým rezistorem tvoří dělič napětí, který na gate vytváří cca 20 V. Tranzistor pak funguje jako sledovač napětí a na source se objeví o něco nižší napětí, které odpovídá katodovému napětí původní elektronky. Dioda je zapojena mezi gate a source a chrání tranzistor před překročením max. napětí gate-source. V anodovém přívodu je zapojena ještě pojistka sloužící hlavně jako ochrana výstupního transformátoru (zkrat anoda-katoda je u elektronky nepravděpodobný, ale tranzistor se prorazí snadno). Source je připojen na katodové přívody přes dva shodné rezistory o nízké hodnotě. Náhrada funguje perfektně, statické parametry odpovídají elektronce. Dynamické jsem nezkoumal, avšak rádio krásně hraje, výkonu i citlivosti má dostatek. Jen estetika poněkud utrpěla, protože je potřeba hodně velký chladič. Na fotkách je chladič poddimenzovaný, rádio je ale osazené slabší AZ1, takže je menší anodové napětí a tolik to netopí. S dobrou AZ by byl potřeba chladič daleko větší, v uzavřené skříni rádia se to chladí dost špatně. Schéma náhrady zde radši nebudu uvádět, je nutné ji odladit pro konkrétní rádio. Tranzistor jsem našel v zásobách.

Jeden dochovaný původní filtrační elektrolyt je pořád funkční, kapacitu má 18 uF, nechal se krásně naformovat. Místo druhého chybějícího jsem osadil daleko novější teslácký, avšak jeho svod je horší než u originálního elytu z roku 1935. Ze svitků jsem vyměnil jen vazební a odrušovací, ostatní jsou perfektní včetně sdružené krabice. Byly vadné odpory děliče napětí pro druhé mřížky vf elektronek, ty jsou bohužel poddimenzované a v případě zapnutí bez koncové elektronky jsou velmi namáhané. Jinak bylo rádio v pořádku a po sladění hraje. Sladění je zde trochu složitější, protože se nenastavuje jen klasicky cívka a kondenzátor paralelně k ladicímu, ale také paddingový kondenzátor. V renovačním návodu od pana Vařáka, který lze nalézt na stránkách HRČS, je sice slaďovací předpis uveden, ale není zde popsáno nastavení oscilátorové cívky. Podle tohoto předpisu se mi sice povedlo rádio sladit ve slaďovacích bodech, mezi nimi ale nesouhlasí stupnice. Rádio má nicméně docela dobrou citlivost, funguje i indikátor vyladění. Zvuk je velmi dobrý, zejména díky velkému reproduktoru a výkonnému triodovému koncovému stupni. Jen je nutné osadit AH1 a AF3 s neporušeným stíněním, jinak bude rádio kmitat. Přestože toto rádio ze začátku vypadalo spíše jako beznadějný vrak a do jeho opravy jsem se nijak nehrnul, nakonec bylo zprovoznění docela snadné a po čtyřech letech od získání se rádio rozehrálo. Nejedná se však o renovaci v pravém slova smyslu, bylo by nutno obnovit povrch šasi, spravit zničené cívky a osadit koncovou elektronku a chybějící patice žárovek stupnice a sehnat koncovku síťové šňůry. Obnovil jsem také lak skříně. Černou masku čelní stěny a pruh na horní stěně jsem ponechal v původním stavu, zbytek skříně jsem odlakoval a následně nanesl nový nitrolak.

Taky se omlouvám za ty vruty u repráku, ale hezčí jsem zatím nesehnal.