Elektronika C430

Závody Videoton a Mezon Leningrad, SSSR, od 1980

Televizory jsem opravoval pro Slávka.

Televizní přijímač - superhet pro příjem barevného vysílání v I. a III. pásmu dle normy OIRT, osazený germaniovými a křemíkovými polovodiči, pro napájení ze střídavé sítě nebo zdroje 12 V. Obrazovka typu IN-LINE o úhlopříčce 25 cm, dekodér pro barevný systém SECAM. Šest senzorových předvoleb s LED indikací. Dvě prutové antény s přepínačem pro výběr prutů nebo anténního vstupu. Konektor pro připojení videorekordéru. Kulatý dynamický reproduktor, výstup na sluchátka. Spínaný zdroj běžící synchronně se řádkovým rozkladem, volič napájení ze sítě nebo 12 V, tyristorový předregulátor pro napájení ze sítě. Demagnetizační LC obvod aktivovaný pomocí relé. Zdroj VN s násobičem a napěťově závislým VN odporem jako paralelním regulátorem. Modulová koncepce, příprava pro montáž UHF tuneru, plastová skříň v různých barvách.

Na svou dobu dosti pokrokový přístroj, který však trpěl na mizernou kvalitu součástek a byl vyhlášený svou tragickou nespolehlivostí. Zapojení je dost složité a používá atypické součástky, které se dnes nedají sehnat. Od roku 1983 bylo vyráběno mírně modernizované provedení C432. Tyto televizory se sem oficiálně nedovážely, ale pašovali je sem například ruští vojáci. Dále se pro export vyráběly podobné televizory Elektronika C431, které jsou však konstrukčně úplně jiné a jsou o hodně spolehlivější.

První kus získal Slávek na jaře 2014 za odvoz v Praze, tak jsem mu jej tam vyzvedl. Jedná se o méně běžné provedení s hliníkovými doplňky čelní masky. Byl včetně látkového obalu domácí výroby a síťové šňůry a byl k němu přiložen modul dekodéru PAL, který však byl určen pro vestavbu do Elektroniky C431, která je hodně odlišná. Po zapnutí do sítě se nic nedělo. Převezl jsem jej tedy domů a pustil se do opravy. Po připojení na 12 V naběhl zelený rastr s nepatrným náznakem obrazu, zvuk šel. Po rozebrání jsem zjistil, že v televizoru toho moc původního nezůstalo. Tuner byl nahrazen za tuzemský, který měl i rozsah UHF. Předvolba byla vyrobena podomácku s použitím IO MAS562 a MAS1008, takže TV ukazuje číslo předvolby na obrazovce. Modul zvukové mezifrekvence byl nahrazen podomácku udělaným, který umožňoval příjem zvuku i podle normy CCIR. Modul AFC byl taky nahrazen domáckým. Na desce videozesilovač byly původní výkonové IO nahrazeny tranzistory KF504. V bloku řádkového rozkladu bylo měněno VN trafo a násobič byl několikrát rozkucháván, opravován a poté zaléván izolační hmotou. Zběžné proměření zjistilo nefunkčnost valné většiny elektrolytů.
Po výměně elektrolytů, náhradě vypadlé propojky ve zdroji a lehkém seřízení televizor fungoval, i když samozřejmě jen černobíle. Po chvíli provozu se však vytratil obraz. Příčinou byl násobič. Znovu jej opravovat nemělo cenu, tak jsem vyrobil nový zalitím diod DD1000 a kondenzátorů do epoxidu. Po tomto zákroku televizor opět funguje, vysoké napětí je tvrdší než předtím. Řádkový rozklad má sklony k nestabilitě podle teploty a trochu obtížně nabíhá, to jsem nevyřešil. Po zahřátí je to ale OK. Dále je problém s malým vertikálním rozměrem. Televizor jsem následně vyzkoušel i s mým SECAM kodérem a ukázaly se pěkné barvy. Na fotkách není obraz moc kvalitní, kodér ještě není odladěný.

Další kus získal Slávek na podzim 2014. Jde o běžné provedení s plastovou maskou. Tento je v celkem původním stavu, tedy i s původním tunerem pouze pro VHF pásmo, největším zásahem je jiný násobič. Výměna elytů byla opět nezbytná. Poté celkem dobře fungoval, jen se hodně odlaďoval. Dále jsem nepátral, ani barevný příjem jsem nezkoušel. Ještě na něj přijde řada.